Srpen 2016

Důvod k reptání?

12. srpna 2016 v 15:05 | neznámý - Dobrá setba
Jestliže máš v ledničce dost jídla, máš šaty k odívání, střechu nad hlavou a lůžko ke spánku, pak jsi bohatší než 75% světového obyvatelstva.
Máš-li peníze na kontě a ještě něco v peněžence, patříš k těm 8% obyvatel země, kteří tvoří zámožnou vrstvu.
Jestliže jsi dnes ráno vstal, máš se lépe, než miliony lidí, kteří tento týden nepřežijí.
Vlastníš-li bibli, je ti neobyčejně požehnáno. Třetina lidstva nemá přístup k Božímu psanému slovu.
Máš-li ještě rodiče a ti jsou stále ještě ve šťastném manželství, pak patříš k výjimkám v naší zemi.
Jestliže věříš v Pána Ježíše jako svého Vykupitele, patříš k té nejpožehnanější části lidí na tomto velkém světě.
Jestliže ses včera modlil za konkrétní věci a dnes snad také, pak patříš k malé šťastné menšině, která věří, že Bůh slyší a vyslýchá modlitby.
Můžeš-li číst tyto řádky, jsi na tom mnohem lépe, než téměř dvě miliardy lidí, kteří neumějí číst a psát.

Pročpak jsi ještě nespokojen? Máš všechny důvody k tomu, abys byl vděčný!

Novoroční modlitba (2014/2015)

12. srpna 2016 v 14:49 | Kristián Zajíc
Hospodine můj drahý, nechci žádné věci či dary. Sám jsi mě naučil, že mám nejprve hledat tvé království a slíbils, že poté mi dáš všechno ostatní. Nežádám tedy nic jiného, než abych tě toužil hledat a následovat každý den, abych každý den nabýval tvé moudrosti, abych měl takovou lásku k lidem, že bych se jednoho dne před tvým trůnem za ni nemusel stydět a abych vždy mohl být zrcadlem, co odráží tvou neskutečně velikou LÁSKU k nám. Věřím, že až získám tyto věci, nebudu už žádné jiné věci chtít. Nic víc nepotřebuji a nechci, než tebe a tvou blízkost. Amen

Opravdové poznání Ježíše

12. srpna 2016 v 14:41 | Kristián
Lukáš 17.11-19
Na cestě do Jeruzaléma procházel Samařskem a Galileou. Když přicházel k jedné vesnici, šlo mu vstříc deset malomocných; zůstali stát opodál a hlasitě volali: "Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!" Když je uviděl, řekl jim: "Jděte a ukažte se kněžím!" A když tam šli, byli očištěni. Jeden z nich, jakmile zpozoroval, že je uzdraven, hned se vrátil a velikým hlasem velebil Boha; padl tváří k Ježíšovým nohám a děkoval mu. A to byl Samařan. Nato Ježíš řekl: "Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět? Nikdo z nich se nenašel, kdo by se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?" Řekl mu: "Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila."

Nedávno jsem dočetl knihu, která se zabývala tím, jaký je Ježíš a jak moc to my, křesťané, nevíme. A tato kniha mě v tom naprosto usvědčila. Přitom je to právě Ježíš, koho bychom měli znát co možná nejlépe!
Po dočtení té knihy jsem si musel položit zásadní otázku a to: ,,Jaký mám vztah s Ježíšem?´´

V našich svědectvích se často chlubíme tím, že jsme poznali Pána Ježíše jako svého spasitele. A to je skvělé! Pán Ježíš je spasitel světa. Je to ta nejdůležitější zpráva. Kdyby nám někdo mohl říct o Ježíši jak vypadal a nebo co měl rád, bylo by to celkem zajímavé, ale kdyby nám ten člověk neřekl, že Ježíš je naším spasitelem (tedy zachráncem z hříchu), tak ty všechny ostatní informace o Ježíši nám jsou k ničemu.
Stejně tak i ti malomocní muži. Kdyby jim někdo řekl, že do té vesnice přichází nějaký Ježíš a že má moc milý úsměv, hezké oči a příjemný hlas, bylo by jim to k ničemu. Oni se ale dozvěděli, že přichází nějaký Ježíš, který je může uzdravit. To byla ta zásadní informace.

A kdyby ti muži o Ježíši slyšeli, ale neuvěřili by v to, nebyli by uzdravení. Ale oni v něho uvěřili, a když je poslal za kněžími, tak ho s důvěrou poslechli. A stejně tak i my jsme slyšeli o Ježíši, který nám může a touží dát věčný život. A nejen že jsme to slyšeli, ale také jsme v to uvěřili a tím jsme přijali Boží odpuštění.
Byli jsme uzdraveni z našich hříchů. To je úžasné! To znamená, že se Pán Ježíš opravdu stal naším osobním spasitelem! A tím to končí? Ježíš přišel do mého hříšného života, změnil ho a zase odešel? Přesně to si myslelo těch devět malomocných. Oni šli za Ježíšem když ho potřebovali a dost hlasitě na něho volali: ,,Smiluj se nad námi!´´
Ale jakmile jsou uzdraveni, zapomínají na toho, kdo je vlastně uzdravil.
Přemýšlel jsem nad tím, proč je vůbec Ježíš uzdravil. A došel jsem k tomu, že mu jich muselo být jednoduše líto. Navíc viděl jejich víru a naději, jakou na něho vkládali. Ale jejich uzdravení bylo dočasné. Jakékoliv fyzické uzdravení je jen dočasné, neboť po pár letech všichni umíráme. Ovšem to duchovní uzdravení, které nám Ježíš daroval svou obětí, je na věčnost. To je o mnoho důležitější a cennější. A přesto nebyl ani jeden člověk, který by o ně Ježíše žádal, nebyl nikdo, kdo by za Ježíšem přišel s vírou a nadějí, aby ho zachránil na věčnost. Nikdo ho o to neprosil, nikdo na něho nevolal, a přesto na ten kříž šel. A nešel tam jen proto, aby se stal naším spasitelem, ale taky aby se stal naším přítelem. Dřívější hřích nám nedovoloval být na věčnosti v Boží a Ježíšově přítomnosti. Proto šel na ten kříž, abychom mohli být v jeho blízkosti. Pán Ježíš s námi touží mít vztah. A naším spasením to nekončí, nýbrž začíná.
A tak otázka zní, jestli jsem Ježíše začal poznávat. Jak často se bavíte s Ježíšem? Kolikrát za den si na něho vzpomenete? Jak často za vámi přichází na návštěvu? Pán Ježíš se nám ,,vtírá´´ do života, snaží se na sebe upozornit. Klepe na dveře, ale my ho kolikrát nechceme pustit dál. Ťuk ťuk. Kdo je? Tady Ježíš! Kristiáne, můžu dál? Pane Ježíši, promiň, zrovna se učim. Nebo: Nemůžu, jsem v koupelně.
Nebo se ptá: Můžu si s tebou popovídat? Teď to nejde, musim jít nakoupit, musim jít do práce, do školy, s kamarádem ven. A kolikrát se se mu nebojíme říct: Víš co, teď nemám čas, večer ti zavolám a popovídáme si, teď to nejde, mám hodně práce. Mnohokrát to je naše lenost, co nám brání v tom, lépe poznat Ježíše. A přesto tomuto říkáme přátelství. Ale můžete být s někým přítel, když si na vás nedokáže udělat čas, když nechce slyšet vaše názory a stále vás odmítá?
Můžeme se chlubit tím, že je Pán Ježíš naším osobním spasitelem. Ale můžeme se chlubit i tím, že je naším osobním přítelem?
Další otázka je, jak mohu být někomu dobrým přítelem, když ho zas tak moc dobře neznám? Pán Ježíš nás zná moc dobře. Lépe než my samotní. Ale nás už kolikrát nenapadne se zajímat o to, jaký je Ježíš. A přitom teprve až když ho poznáme víc, tak se do něho můžeme zamilovat. V novém zákoně je toho hodně o Ježíši a i ve starém zákoně bychom našli místa, která o něm píšou. A možná to vše často čteme a přesto Ježíše neznáme. Proto bych nás chtěl vybídnout k tomu, abychom Ježíše prosili o to, aby se nám ukazoval přesně takový, jaký je.
Stejně jako ten Samařan i my se navraťme k Ježíši, on stále stojí tam, kde jsme ho potkali a už se od něho nevzdalujme!

List Jakubův 4.7
Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.