Prosinec 2015

Na nohou

27. prosince 2015 v 22:28 | Kristián Zajíc
Snad každému se zdají nějaké sny. Já osobně si je nepamatuji, ale občas se vzbudím a přesně vím, co se mi zdálo. Přesně tento pocit jsem měl nedávno. Sen mi uvízl v hlavě a dodnes se mi přehrává, klade otázky a vybavují se mi pocity, které jsem cítil, když se mi sen zdál. Věřím, že Bůh může skrze sny mluvit. Nevím, jak takovou zprávu poznat, ale myslím, že pokud ten sen na něco ukazuje, nebo mi nějakým způsobem dává odpovědi či otázky, je od Boha.
Zdál se mi následující příběh: Společně s nějakými lidmi jsem přijel k ohradě, ve které se pásly ovce. Když jsem přišel blíž k ohradě, zjistil jsem, že ovce jsou divné. Některé byly špinavé, jiné nemocné. Vybavuji si berana, který měl rohy spojené (ne spletené!!!) do sebe a ten jeden dál pokračoval a točil se. Měl jsem z něho strach a zároveň se mi hnusil. Vstoupil jsem na pastvinu a šel jsem po vyšlapané cestičce a ovce se ke mně pomalu přibližovaly. Jedna po druhé mně jakoby žádaly, abych je uzdravil. Byly nemocné a vypadaly, jako by měly každou minutou zdechnout. Štítil jsem se jich a zároveň mi jich bylo moc líto, nýbrž jsem věděl, že jim neumím pomoci, že neznám žádné veterinářské procedury a není v mé moci jim pomoci. Jedna ovečka si přede mě lehla na záda a já jí neuměl nijak pomoci, jen jsem jí podrbal a pohladil.
Najednou ke mně jedna ovce přinesla na svých zádech malé jehňátko, které nemohlo chodit, neboť mělo šest nohou. Čtyři nohy byly normální a dvě byly zakrněné, ale braly potřebnou energii zbylým čtyřem zdravým. Jehňátko se na mě dívalo smutnýma očima, ale věděl jsem, že jeho jedinou nadějí jsem já. Znovu jsem pocítil pocit bezmoci, nýbrž jsem nevěděl, jak mu pomoci. Vzal jsem ho za kožešinu a postavil na hubeňoučké nožičky. Nic jiného jsem nezmohl. Nožičky se klepaly, ale jehňátko stálo. Najednou se z jehňátka stalo malé dítě, které stálo na svých nožičkách a mělo nesmírnou radost z toho, že stojí. Jeho široký úsměv ve mně a dalších lidech, kteří šli se mnou, vyvolal pláč a dojetí. Nikdy jsem si neuvědomil to, jak malá a pro mě samozřejmá věc, jako je stání na nohou, může být pro někoho důvod k největší radosti.
Od té doby si kladu mnoho otázek a snažím se v tom najít, co to pro mě mohlo znamenat. Vyprávěl jsem tento sen mé babičce a o pár dnů za mnou přišla s tím, že ji napadlo, zdali mi Bůh nechce říct, že se mnou má plán v misii dětem. Dále mi došlo, že život s Kristem (na nohou) beru jako samozřejmost, ale přitom jak ohromnou radost z takové změny má člověk, který tento ,,život na nohou´´ právě objevil.

Ať už ten sen znamená cokoli, toužím zjistit, co mi skrze něho Bůh chce říct a zároveň jsem se začal modlit i za další sny a celkově za ochranu v noci, nýbrž si myslím, že i satan nás dokáže ovlivňovat a hlavně trápit skrze sny. Kolik nočních mur jste zažili? Já už jich pár měl. V noci nedokážu ovlivnit svou mysl, tak se modlím za to, aby nad ní držel Bůh stráž a nenechal satana v ní panovat.